„Osada stará je naše máma,

osada stará neumře s náma,

ta bude za sto let vyprávět

až my budem spát,

kterak jí měl každý rád“

 

     Tak tento text napsal Jarka Mottl bezmála před 100 lety a asi netušil, jak se jeho slova vyplní.

Ztracenka oslaví 95 let a v jejím klíně vyrůstá již pátá generace.

     Ale jak to všechno začalo. Psal se rok 1918, skončila 1. světová válka a do civilního života se vraceli také mladí chlapci. Nejen oni trpěli válečnými útrapami, ale i ti, kteří nebyli odvedeni. A tak hledali zapomenutí na válečná léta. Jak už to bývá, mládí je často romantické a tak to někteří řešili uchýlením se do přírody. K nim patřili i Johny Drábek, Rudla Moučka, Karel Špiral-Krysa, Frank Němec, Vašek Kramář – Kramle, Amcirk – Tkanička a Procházka – Chanda, pozdější 1. šerif Ztracenky. Ti se pak vydali proti proudu Vltavy až do romantických a divokých Svatojánských proudů, kde našli krásné místo k táboření. Vraceli se sem každou sobotu a to většinou pěšky z Prahy, podél Vltavy přes Štěchovice. Svému tábořišti říkali Vydří doupě, později jej přejmenovali na Tábor řvavých, podle povídky amerického spisovatele Breta Harta Štístko tábora řvavých.  Když se v pražských biografech začaly promítat filmy z amerického západu, konkrétně film Červené eso, byl v tomto filmu také zlatokopecký tábor Ztracená naděje a definitivní název pro jejich osadu byl na světě.

     První chata, dá-li se tak říkat přístřešku z větví, chvojí a kusů lepenky, byla postavena v bývalém lomu pod „Mravenčí skálou“ a říkalo se jí „Kadič“.

     Někteří z původních zakladatelů z osady později odešli i na jiné osady, které se zakládaly, např. Špilar, Drábek, Chanda, ale přicházeli další noví kamarádi:  Čenda Kopáček, Vašek Němec-Svěďa,

Lašťovka, Proda, Vilda Náhlík, Racek-Brzák, Gradwohl, Mrskoš, Cikán, Maršát-Hadži, Švec, ale také Jirka Kuthan mnoholetý a populární šerif ZN, Standa Soukup se svým bratrem Vladimírem-Táckem a další. A v neposlední řadě také Jarka Mottl, první a populární trampský písničkář, prakticky zakladatel trampských písniček.

     V roce 1922 měla osada již 105 mužských a 18 ženských členů. Mezi nimi bylo také několik výrazných sportovců – cyklisté Fr. Martínek, Láďa Brejla, Proda, krasobruslař Louskáček, ale také fotbalový internacionál Láďa Ženíšek. Ztracenkáři také byli členy pěveckých skupin, tehdy velmi populárních. Ať již to byla Mottlova parta nebo Song Club, účinkující jako sbory v Osvobozeném divadle V+W.

     Na osadě se hojně sportovalo, hlavně se hrál volejbal, byla tu dokonce dvě hřiště. Byl pořádán každoroční meziosadní turnaj o putovní „Totem ZN“.

     Ztracenka pořádala každých 5 let od svého vzniku jubilejní Potlachy, které byly vyhlášené a oblíbené pro svůj program a vystoupení známých a populárních účinkujících. Během let se členy osady stalo i několik známých osobností z oblasti kultury. Z Utahu na osadu přišli bratři Víchové - Mirek, který byl sólistou opery Národního divadla a Tonda-Káča, kteří vystupovali jako Káča sisters v různých komických scénkách. Při těchto jubilejních táborácích vystupovali např. i Setleři, známý pěvecký soubor. Ale snad nejslavnějším Ztracenkářem byl ve své době známý a populární komik a snad nejznámější tramp Jarda Štercl, který na osadě koupil chatu.

     Ale i dnes máme mezi sebou známou osobu. Stejně jako J. Štercl, koupil tady chatu i Franta Hacker, kapelník skupiny KTO, která doprovázela Waldu Matušku a který je v současné době šerifem osady. Takže můžeme říct, že osada získala dosti známé „náplavy“, myšleno v dobrém slova smyslu.

     Ale Ztracenka prožila za dobu své existence i několik ošklivých situaci. Byly jimi i jarní „ledová dřenice“ při velkém jarním tání v roce 1929 a druhá v roce 1941, která byla o to horší, že na osadě bylo více chat než v r. 1929. Snad nejhorší pro Ztracenku byla výstavba a napuštění Štěchovické přehrady, kdy bylo zaplaveno vodami Vltavy původní místo osady a celá Ztracenka se musela stěhovat nad zátopovou zónu, kde se nachází dodnes.  Snad ji nic horšího již nepotká.

     Na osadě se stále sportuje, i nadále se pořádají jubilejní Potlachy, vyrůstá zde již pátá generace a tak doufejme, že se slova písničky Jarky Mottla o vyprávění stoleté osady vyplní.

Pavel Němec, bývalý šerif

Velikonoce na ZN v časech minulých

Život na Ztracence v časech minulých...

Záznamy: 1 - 4 ze 27
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Čenda Kopáček - osadní řezbář

Záznamy: 1 - 4 ze 9
1 | 2 | 3 >>